Tým lektorů

Lektor

PhDr. Zuzana Vondřichová, Ph.D.

Působí jako Gestalt individuální a párová terapeutka, supervizorka. Pracuje v soukromé praxi v Praze a superviduje v sociálních, školních a zdravotnických zařízeních. Dlouhodobě se podílí na vzdělávání dobrovolníků pro mobilní hospic a také spolupracuje se svým mužem lékařem v rámci ambulance bolesti.

PhDr. Zuzana Vondřichová, Ph.D.,  přednáška: Nemoc v páru

Přednáška se zabývá kazuistikami a zamyšlením nad tím, jak nemoc ovlivňuje vztah a vztah ovlivňuje nemoc. Dále bude poukázáno na pojetí nemoci, léčení v různých rodinách a nemechanickou stránku onemocnění. Pomocí ukázek z praxe a vlastní zkušenosti účastníků zkusíme vytvořit plastický obraz vzájemného působení partnerského vztahu a stonání.

Pavel Kučera

Od roku 2000 působí jako instruktor zážitkové pedagogiky v Prázdninové škole Lipnice. Založil se dvěma společníky v roce 2010 vzdělávací firmu Team Test. Působí jako lektor soft skills a kouč. Nyní se převážně věnuje přechodovým rituálům mezi životními fázemi, mužským kurzům a vztahům mezi rodiči a dětmi. Kurzy pro rodiče a děti jsou v kombinacích otec a syn, otec a dcera nebo matka a syn. Vede mužské kruhy, 14denní kurz pro mladé muže Transition, jehož součástí je i přechodový rituál do dospělosti za účasti rodičů. Pořádá jedenáctidenní kurz pro muže Quo Vadis a další metodické zážitkové kurzy. Aktivně působí na školách a v médiích. Je otec 17letého syna a 14 leté dcery.

Pavel Kučera, přednáška: Přechodové rituály 21. století

Co se děje s mladými muži, kteří mají možnost zažít přechodový rituál do dospělosti s účastí rodičů? Co si musí mladý muž zažít, aby byl iniciovaný, převzal zodpovědnost za sebe a své blízké, získal respekt vrstevníků a okolí, své rodiny a především svých rodičů? Co zásadního musí udělat rodiče? Nebo nemusí? Co tomu předchází a jak to vypadá v realitě si budeme povídat na přednášce. Pro větší představu je možné shlédnout dokument na cestě k Mužům.

https://www.youtube.com/watch?v=UCIurvGrZ7U&ab_channel=Transitionkurz

PhDr. Ludmila Trapková

Vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu (obor tělesná výchova – matematika) a později Filozofickou fakultu UK (jednooborovou psychologii). Pracuje jako klinická psycholožka a psychoterapeutka v Praze a v Liberci. Působila jako členka výboru Společnosti psychosomatické medicíny ČLS. Vyučuje rodinnou terapii v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny, je supervizorkou rodinné terapie. Spolu s MUDr. V. Chválou napsali knihu Rodinná terapie psychosomatických poruch Rodina jako sociální děloha (nové vydání 2017) a Rodinná terapie a teorie jin-jangu (2016).

MUDr. Vladislav Chvála

Vvystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Hradci Králové. Pracoval jako porodník a gynekolog. Nyní je vedoucím Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci, kde působí jako sexuolog a rodinný terapeut. Působil jako předsedau výboru Společnosti psychosomatické medicíny ČLS. Vyučuje rodinnou terapii a je supervizorem v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny. Spolu s L. Trapkovou napsali knihu napsali knihu Rodinná terapie psychosomatických poruch Rodina jako sociální děloha (nové vydání 2017) a Rodinná terapie a teorie jin-jangu (2016).

Trapková L., Chvála V., přednáška: Jaké místo má rodinná terapie v psychosomatické medicíně?

Když jsme začátkem devadesátých let společně, klinická psycholožka a lékař, začali porovnávat naše zkušenosti s rodinami s nemocným členem, nevěděli jsme, kam naše další cesta povede. V semináři o časové ose jsme nabízeli a postupně zpřesňovali bio-psycho-sociální pohled na transgenerační dynamiku vztahů v rodině. Všímali jsme si, jak v tomto dynamickém prostředí lidé stonají. Za jakých psychosociálních okolností symptomy vznikají, udržují se a zanikají. Učili jsme se zacházet se systémovými vlastnostmi v rodině. Po celou dobu až dodnes klademe sobě i společnosti čím dál naléhavější otázku: Co to je rodina? Frekventanti kurzu Časová osa volali po pokračovaní, a tak v roce 1997 vznikl Komplexní výcvik v rodinné terapii psychosomatických poruch, v listopadu 2022 jsme otevřeli jeho 7. běh. První dva běhy nám supervidoval a do výuky přispíval pedopsychiatr a zkušený rodinný terapeut z Kodaně Torben Marner. Zkušenosti z klinické práce s nemocnými rodinami se prolínaly s překvapivě podobnými zkušenosti se „zdravými“ rodinami a rody našich žáků – kolegů z pomáhajících profesí, kterým se otevíraly netušené vhledy do jejich individuální i rodinné historie. Výcvikem dodnes prošlo 227 absolventů, kurzem O časové ose odhadem na tisíc kolegů. A když přičteme třicet let práce na

dvou pracovištích, vyjde nám slušný výzkumný vzorek. Nezpracovávali jsme jej v duchu pozitivistické vědy. Její metodologie pro zachycení hlubinné dynamiky subjektivních příběhů, a hlavně jejich významů pro léčbu psychosomatických poruch, nestačí. Popisovali jsme své nálezy průběžně v našich publikacích. Když pak profesor psychosomatiky Thomas H. Loew z Řezna při své pražské misi prohlásil, že„rodinná terapie je psychosomatikou budoucnosti“, vzali jsme jako samozřejmý fakt, že jsme na správné cestě. Ale jak je to ve skutečnosti s rodinnou terapií v našem zdravotnictví? A jak je to s psychosomatikou? Proč právě rodinnou terapii pokládáme za zlatou cestu k naplnění Engelova bio-psycho-sociálního pojetí zdraví a nemoci?

PhDr. Lucie Vlček Pelková, Ph.D.

Psycholožka a psychoterapeutka, orientována na hlubinnou psychologii, pracuje s dospělými klienty. Profesní dráhu začala praktikem na psychosomatické klinice v Aulendorfu (SRN) a v Krizovém centru Psychiatrické kliniky VFN Praha. Dlouhodobě pak působila v rámci psychosomatické péče v Centru pro poruchy příjmu potravy, v ambulanci klinické psychologie, v CKP Roseta a v poradně Eclinic institutu pro poruchy příjmu potravy. Aktuálně také spolupracuje s centrem Be balanced. Je lektorkou psychoterapeutických výcviků a předatestační přípravy pro lékaře. Je členkou České společnosti pro katatymně imaginativní psychoterapii a České společnosti pro analytickou psychoterapii. Aktivně přednáší na českých vysokých školách (FSS MU Brno, 1.LF UK Praha, FF UK Praha), zabývá se i lektorskou činností.

PhDr. Lucie Vlček Pelková, Ph.D. Workshop: Když se objeví v rodině porucha příjmu potravy

Pro člověka s poruchou příjmu potravy jídlo přestává být jednou z normálních součástí života…

Workshop nás uvede do spletitých souvislostí psychosomatické poruchy a jejího (destruktivního) působení, v rodině a ve vztazích. Porucha jídelního chování (nejčastěji se objeví u některé z dcer, ale nejen) je však zároveň určitým SOS signálem a přináší i možnosti, jak leccos v rodinném systému změnit k lepšímu. Zaměříme se na to, jak poruchu příjmu potravy poznat, kdy vyhledat odbornou pomoc a také jak mohou blízcí a rodinní členové účinně nemocnému členu rodiny pomáhat. V několika sebezkušenostních technikách se dotkneme emocí spojených s jídlem, zkušeností s jídelním chováním ve vlastní rodině a zkusíme techniky rozšiřování emočních a komunikačních kompetencí, které užíváme u pacientek s PPP. Také pohovoříme o možnostech a limitech různých způsobů terapie PPP (ambulantní, stacionární, hospitalizační péče, vícerodinná terapie atd.).

MUDr. Alena Večeřová Procházková

Absolvovala 1.LF UK v r 1996, pracovala v Institutu postgraduálního vzdělávání v Praze a v Psychiatrické nemocnici Bohnice a od roku 2010 pracuje v psychiatrické ambulanci. V průběhu působení na IPVZ se stala autorkou a spoluautorkou několika učebnic psychiatrie a psychosomatiky. Učitelem psychosomatického myšlení a blízkým kolegou je pro ni Radkin Honzák, s kterým pracovala v rámci katedry psychiatrie IPVZ a jsou dále přáteli.

Postupně se profilovala směrem k psychoterapii, absolvovala komplexní psychoterapeutický výcvik ve skupinové dynamické psychoterapii (Skálův Institut, ukončení 2001) a později v biosyntéze (Český Institut biosyntézy, ukončení 2016) a též výcvik v supervizi v ČIS (2016). V současné době se kromě práce v psychiatrické ambulanci angažuje ve výuce lékařů a odborníků se zájmem o psychosomatiku a podílí se na organizaci výuky subkatedry psychosomatiky IPVZ. Jako lektorka vede sebezkušenostní výcvik v 16.komunitě Skálova Institutu a dále se vzdělává v biosyntéze, kde pro Český Institut biosyntézy vede spolu s Veronikou Sailerovou cyklus Psychosomatika v biosyntéze. Superviduje práci kolegů a poskytuje též týmovou supervizi. Ve volném čase píše články pro Psychologii.cz

MUDr. Alena Večeřová Procházková, přednáška: Sebepoškozování adolescentů a budování systému vnitřní opory

V postcovidovém období čelíme enormnímu nárůstu sebepoškozování adolescentů. Nacházíme tři typy pojetí sebe v těle, které může vyústit v sebepoškozování, jde o úlevové sebepoškozování, sebepoškozování ve smyslu sebetrestání a sebepoškozování jako symbolizaci prožitých traumat. Pro různé kořeny sebepoškozování jsou výhodné různé typy intervencí. Můžeme využívat i určité techniky jak sebepoškozování odkládat, ale současně jde o vytvoření jiného sebepojetí, směřujícího k větší sebepodpoře a sebepřijetí. K tomu slouží budování psychologického i tělově ukotveného systému vnitřní opory, na který se přednáška zaměří.

Mgr.Margareta Šlemínová

Vystudovala Univerzitu v Amsterdamu (psychopatologie, Teorie a praxe vzdělávacích studií). Dále UK Praha obor speciální pedagogika (specializace etopedie). Následně absolvovala psychoterapeutický výcvik arteterapeutický, seminář pro hypnoterapii, výcvik v diagnostice, testovací a školní program Neurofyziologické psychologie, Master Class pozitivní psychologie v Bristolu, Základy terapie CEDH. Je členkou britské profesní komory Society of Homeopaths.

Pracovala jako terapeutka ve Středisku pro rodinu a mezilidské vztahy v Liberci, kde se věnovala individuální a párové terapii, náhradní rodinné péči, arteterapii a krizové intervenci. V současné době pracuje v privátní poradenské praxi v Praze, kde spolupracuje s kolegy v rodinné terapii, psychosomatice a vzdělávání. Aktivně se věnuje přednáškové činnosti, působí jako vysokoškolský učitel (předmět poradenství), lektor odborných seminářů a poradce.

Mgr. Margareta Šlemínová, přednáška: Vliv proticovidových opatření na zdraví rodin

 Pomalu nastává čas na reflexi událostí spojených s epidemií COVID-19 a dopadů celospolečenských opatření, která byla přijata. Zatímco zahraniční psychologie a funkční medicína intenzivně pracují s pojmy jako „kolektivní trauma“, „pandemická únava“, „vyčerpání z krize“ apod., u nás je toto téma trochu opomíjené. To je v přímém nepoměru k přeplněným zařízením poskytujícím psychologickou nebo lékařskou pomoc. Zatímco většinu procesů, které byly nastartovány zejména v průběhu lockdownu, lze dobře pochopit za použití standartních psychologických teorií, některé vyvolaly potřebu nových vysvětlení (např. teorie masové hypnózy). Právě zohlednění těchto procesů může být velmi užitečné při chápání stonání, které se odehrává v dnešních dnech v rodinách.

MUDr. Petr Kolátor

Absolvoval 2. lékařskou fakultu Karlovy University v Praze v roce 1993. Po absolutoriu nastoupil do nemocnice v Liberci a následně v Jablonci nad Nisou. Po atestaci v oboru pediatrie v roce 1996 působil řadu let na rehabilitační oddělení, kde rozšiřoval rehabilitační péči o psychosomatický přístup. Akupunktuře a psychoterapii se věnoval ve středisku komplexní péče v Jablonci nad Nisou. V CKP Roseta a Sámova pracuje od roku 2011. Psychosomatice se začal věnovat na lékařské fakultě, kde zahájil výcvik v psychoterapii dle Rogerse u prof. Vymětala. Následně absolvoval celou řadu výcviků a kurzů v oblasti rehabilitace, psychologie, psychoterapie, regulační medicíny, systemické terapie a sebezkušenostních programů. Poslední roky se kromě rehabilitace v psychosomatickém kontextu dominantně věnuje vlivu psychosomatiky na rehabilitační postupy, přínos rehabilitace pro psychoterapii, a především rozvíjí použití terapeutických konstelací jako nástroje rozšiřujícím možnosti a efektivitu fyzioterapie a psychoterapie. Kromě práce s pacienty se věnuje přednáškové činnosti, včetně přednášek na psychosomatické konferenci v Liberci či konferencích v CKP Dobřichovice. Též se věnuje klinickému výzkumu a vývoji cílené léčby, zejména v oblasti onkologie.

MUDr. Petr Kolátor, workshop: Psychosomatika v rodině

Seminář vychází z dlouholetých praktických zkušeností. Je zaměřen na dynamiku interakcí a vazeb mezi jednotlivcem a celkem. Seznámí, jak významně rodinný systém ovlivňuje jednotlivce. Dotkne se praktických postupů v ordinaci lékaře, psychoterapeuta a fyzioterapeuta. Bude si s tématem nejen hrát, ale i se dotýkat zcela zásadních příběhů a obrazů. Poukáže na klíčový přínos živých obrazů velikána Járy da Cimrmana pro terapeutické postupy psychosomatické medicíny.

MUDr. Ingrid Šilhánková

26 let pracuje jako dětská lékařka v Thomayerově nemocnici v Krči a 13 let vlastní soukromou praxi pro dětské pacienty ve Vraném. Právě studijní setkání v CKP v Dobřichovicích v roce 2011 ji utvrdilo v přesvědčení, že je možné se dětským pacientům a jejich rodinám věnovat komplexně, vnímat souvislosti dětských stonání a rodiny brát jako rovnocenné partnery v době zdraví i nemoci dětí. Ráda se vzdělává, má atestaci z psychosomatické medicíny a od listopadu 2022 je ve výcviku Rodinné terapie psychosomatických poruch v Středisku komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci.

MUDr. Veronika Šípová

Je absolventkou 2. lékařské fakulty v Praze Motole, má patnáctiletou praxi v oboru pediatrie a dětská alergologie a imunologie. Řadu zkušeností získala během zahraničních stipendijních pobytů (Španělsko, Izrael), v ČR pak v rámci stáží na Psychosomatické klinice a na dětské psychiatrii. Má atestaci z psychosomatického lékařství a prochází supervizní částí výcviku Rodinné terapie v Liberci.

MUDr. Ingrid Šilhánková, MUDr. Veronika Šípová – Workshop: Odolnost versus choulostivost rodin

V naší pediatrické praxi se denně setkáváme s dětmi v čase stonání i v čase zdraví – při preventivních kontrolách. Děti skoro vždy doprovázejí rodiče, někdy i prarodiče. Je zajímavé sledovat a vnímat jejich vazby, jejich reakce, jejich souhru. Jak se v té které rodině stoná a jakou důležitost nemoci celá rodina přisuzuje? Jak se s nemocí „poperou“? Jak dítě různého věku umí unést bolest a strach? Jak je samostatné a jaké interakce probíhají mezi rodičem a dítětem při různých „minisituacích“ v ordinaci? Workshop bude naším společným tvořivým zamyšlením nad tím, co je mentální a fyzická odolnost, jaké faktory hrají vliv při jejím budování a čím ji můžeme ve výchově dětí i při působení v našich profesích podpořit.