Články

Jóga I.

Připadá Vám letošní zima poněkud dlouho?  Zkuste využít  tento čas klidu pro sebe  a  přijměte pozvánku Centra komplexní péče   k nahlédnutí   do starých indických technik a poznejte možnosti těla a mysli  v kurzech  jógy pro dospělé. Zde nabízím malé seznámení s jógou.

Co je  jóga

Slovo jóga  se v současné době objevuje celkem často a  mnozí  si pod tímto termínem představují člověka zamotaného v krkolomné pozici a s blaženým výrazem ve tváři. Jóga  je však mnohem víc. Původní záměr jógy měl náboženský význam. Jóga byla a je cestou k dosažení vyšších duchovních hodnot – v doslovném překladu znamená spojení s Nejvyšším. Tato cesta může mít mnoho podob, mezi ty nejznámější patří např. bhaktijóga, džňánajóga, rádžajóga, karmajóga. U nás nejrozšířenější cestou je rádžajóga či ashtangajóga jejíž součástí je hathajóga. Tato cesta  je rozdělena do osmi stupňů vývoje a zahrnuje mimo jiné tělesné pozice (ásany), vědomé a volní usměrňování dechu (pránájáma), meditace, ale i respektování sebe, svých potřeb a okolí.

Proč  praktikovat jógu

Důvody proč lidé cvičí jógu jsou rozmanité, někdo není spokojen se svým zdravotním stavem, jiný  tápe v osobním životě a hledá harmonii a další chce vytvarovat své tělo do plavek.  Ať je však tím důvodem cokoliv, důležité je, aby praktikování jógy člověka těšilo a možná, že časem  jej  pohltí natolik, že  zapomene na cíl a motivaci k tomuto konání.

Kdo může jógu cvičit

Cvičit může každý, děti (přesnými cviky jóga rozvíjí u dětí představivost, napomáhá k lepšímu sebepoznání a vědomým kontrolovaným pohybem dětem přispívá k nácviku správného držení těla, odstranění skolióz a dalších pohybových obtíží. Jóga pro děti má i etický rozměr, kdy na krátkých příbězích na konci lekce,  učí respektovat sebe i druhé), mladí, lidé středního věku, senioři, lidé zdraví i nemocní.

Jaký styl jógy si vybrat

Lidé se liší svými city, myšlenkami a cíli. Také  v rádžajóze se  za  několik tisíciletí vyvinula řada směrů a škol, které se liší ve svých přístupech a metodách a zároveň se shodují v základních principech. Roztěkaní lidé potřebující najít řád, mohou zvolit Iyengarovu jógu, která je pomalá, vyžadující pečlivost a výdrž v pozicích. Příliš aktivní lidé potřebující hlavně relaxovat mohou vyhledat hathajógu dle Bihárské školy nebo systému Jóga v denním životě. Lidem, kteří jsou spíše klidní až pasivní, pomůže k rozhýbání ashtanga vinyasa jóga.

Jaké směry jógy nabízí CKP

Nedělní večery jsou věnovány hathajóze dle Bihárské školy a středeční Vinyase Flow józe.
Čtvrteční  podvečer patří józe pro děti. Pokud budete mít kdykoliv chuť vyzkoušet některou  námi praktikovanou jógu, seberte odvahu a přijďte nás navštívit. Další informace najdete na našich internetových stránkách www.ckp-dobrichovice.cz
Přeji klidné zasněžené dny.

Pro časopis Kukátko Mgr.Jana Oršošová

Jóga II

Jedná se o volné pokračování z minulého čísla, kde se čtenáři Kukátka mohli dozvědět, že jóga  není  jen pouhým systémem pohybových  a  dechových cvičení, ale je ve své podstatě něčím mnohem hlubším.  Jóga ve svém pravém smyslu je cestou k dosažení vyšších duchovních hodnot. A tato cesta může mít mnoho podob. V následujících řádcích bychom Vám chtěli přiblížit čtyři podoby  jógy, které patří  v našem kulturním prostředí  k nejznámějším  a  nejrozšířenějším jógovým cestám. Jedná se  o  Cestu lásky a oddanosti zvanou  Bhaktijoga, Cestu nesobecké činnosti pro druhé – Karmajoga,  Cestu moudrosti a filozofie – Džnánajoga  a  o  Rádžajogu, která je představuje Cestu  královskou.

Přítomnost prvních  tří cest se dá vystopovat i v našich  běžných  lidských  životech. Cesta královská je trochu speciální  jógovou cestou a je jakoby vědomým souhrnem toho nejlepšího, co se lze na této Zemi dozvědět o hledání  Pravdy a Štěstí. Všechny jógové cesty  mají  jak  lidskou, tak  několik  vyšších úrovní.  K těmto vyšším úrovním se nikdy nedostaneme myšlením, ale jen hlubokým vnitřním prožitkem, který přichází ke každému člověku velmi individuálně. K tomuto  hlubokému  prožitku nás může přivést například  těžká nemoc,  hluboký otřes ze ztráty blízké bytosti, život plný problémů a těžkostí, ale i velká radost a štěstí… Prostě něco, co s námi pořádně zatřese a prolomí  bariéry našeho egoismu.

1. Bhaktijoga – Cesta lásky a oddanosti. Láskou je zde myšlena  láska k tomu Nejvyššímu, ke skutečné Pravdě tohoto života, někteří  říkají k Bohu, ale i celému stvoření – k lidem stejně jako ke zvířatům a celé přírodě. Většina z nás prochází  její  lidskou úrovní  například v období první lásky. Srdce nám doslova  hoří  pro milovanou bytost, celý svět vidíme  a vnímáme  jinak. Co se  to vlastně s námi děje? Naše srdce se bezezbytku otevře a cítíme sounáležitost se vším.  Ale později se začneme domnívat, že tato láska bude jen a jen  pro nás samotné, začneme  si přivlastňovat lásku blízkého člověka  a začneme si vytvářet ve vztahu k němu nejrůznější očekávání…. A stane se třeba, že náš idol se  nezachová tak, jak my očekáváme. Úměrně našemu vzplanutí  přichází stejně silné zklamání a vyrůstá nám první osten v srdci. Nabýváme pocit, že na světě to není tak růžové, jak to zpočátku  vypadalo. Veškerá bolest ze zklamání, ale pramení z našeho lidského nepochopení, jak tento vesmírný princip Lásky funguje. Pokud nedochází  k  přivlastnění, což je ale nesmírně těžké udržet, Láska setrvává. Je to už ale vyšší, vyspělejší úroveň vnímání a pramení z faktu, že se nám v duchovním Srdci otevřel skutečný pramen Lásky a my se jen díváme, jak teče, aniž bychom něco očekávali od druhých. Toto vnímání se zaručeně otevírá vždy, když duše odchází z těla. Proto se lidé „na smrtelném loži“ tolik mění a je jim líto, že nebyli dost laskaví. Bhaktijogu v této základní podobě velmi dobře zná většina žen, stejně jako druhou cestu jógy- karmajjogu.  Proč? Protože bez  oné základní lásky pramenící  kdesi z hlubin bytosti by nemohly přivést na svět a vychovávat děti. Samozřejmě, že následně si vytvářejí  určitá očekávání  o tom, co jejich děti budou dělat a o tom, jak budou žít.  A velmi často se jejich představy a očekávání  nenaplní, což pěkně zabolí. Proč je to tak? Proto, abychom se naučili nesobecké lásce a začali hledat její vyšší smysl.

Tato duchovní cesta byla a stále je velmi oblíbená v Indii. Člověk se s velkou láskou odevzdá svému učiteli, takzvanému Guruovi, o kterém je přesvědčen, že ho povede k Pravdě života. Odevzdává se mu celý i s celým svým životem.  Je třeba podotknout, že zde  je zapotřebí  nejen velkého odevzdání, ale i velké moudrosti ze strany žáka. Moudrosti je třeba proto, aby žák poznal, komu se může hluboce otevřít.  I zde můžeme objevit podvodníky, kteří  důvěry svého žáka mohou zneužít.

Nikdo z nás, se této Cestě lásky a oddanosti nemůže ve svém životě vyhnout. Kdyby nebylo této základní lásky, tak ani nepřijdeme na tento svět, který, přestože  to  tak často  nevypadá, je tvořen právě Láskou. Všichni máme v sobě lásku být a žít, a proto ji také budeme poznávat do větších hloubek, ať se nám to teď líbí nebo ne.   U nás tuto cestu prezentuje osobnost  swamí  Mahešvaranandy (Jóga v denním životě, sídlo ášrám Střílky).   Z historických postav byl velkým bhakti Ježíš Nazaretský, František z Assisi nebo Terezie z  Ávily .Tato cesta je  také příznačná pro křesťansky smýšlející  a cítící jedince. Mezi dostupné materiály o této cestě patří  „Kniha života“ – M. Bambecková, „MC Bhaktijoga“ od Eduarda Tomáše ( vše vydal Avatar).

2. Karmajoga – Cesta nesobecké činnosti pro druhé. Znamená to také vykonat nějaký čin a být si vědom jeho příčin a následků. Každý skutek působí na tělo, mysl i vědomí a podle úmyslu a etické hodnoty, s níž byl vykonán, přijde i výsledek. Jak už jsem napsala výše i tato cesta je velmi  významná v životě řady žen, ale také  pro velmi aktivní,  takzvaně jangové jedince, kteří  nevydrží  sedět nečinně. Nesobeckou činností se myslí něco, co děláme pro druhé jaksi navíc a neočekáváme za to nějakou odměnu. Přiznejme si ale, že většinou očekáváme pochvalu. Nesobeckou činností i lásce nás učí hlavně děti.  Míla Tomášová  při  svém učení říkala: „Po mnoho životů vyspíváme na dětech“. Ke skutečné karmajoze, k cestě, na které neočekáváme jakoukoliv odměnu za naši práci, nás opět dovede jen hluboký vnitřní zážitek a často i pokračující léta našeho života. Asi nejznámější karmajogínkou posledních let byla Matka Tereza z Kalkaty. Tady se těžko doporučuje nějaká literatura.  Nejlepší cestou poznání  je  se zvednout a něco udělat nesobecky pro druhého člověka  byť  by  to bylo jen umytí nádobí … a pokusit se nic za to nečekat. Výsledek Vás nakonec může překvapit a  na Zemi bude ve vztazích trošku více světla.

3. Džnánajoga – Cesta moudrosti, filozofie. Cesta nás skrze studium, cvičení, meditace i skrze praktické zkušenosti vede k sebepoznání a rozlišení mezi skutečnou pravdou a našimi představami, touhami. Tuto cestu znají především muži, hodně vyhovuje jejich založení. Na této cestě pracujeme s jemnějšími metodami jako je atmavičára (sebedotazování), zen buddhismus (např. pozorování dechu nebo myšlenek proti bílé stěně – hledání pravého já), úvahy nad životem a hledáním smyslu nebo práce s duchovním Srdcem. Je to cesta intelektuálně založených přemýšlivých lidí, a říká se, že je to cesta tohoto tisíciletí. Ke známým džnánajogínům patří: Sokrates, Paul Brunton, Ramana Mahariši, Nisargadata Maharadž, Osho, Adžan Ča, Nianaponika Théra, Krishnamurti. Z českých džnánajogínů můžeme jmenovat Eduarda Tomáše, Mílu Tomášovou, Jiří ho Vacka, Fráňu Drtikola, Ashina Ottama, Mirko Frýbu.

4. Rádžajoga – Cesta královská. Rádža znamená král. Král jedná samostatně, sebejistě a v tom nejlepším slova smyslu. Rádžajogín by se měl naučit sebekázni, cvičení, nezávislosti a neohroženosti. Pro tuto jógu se užívá také jména Aštangajoga , což znamená osmistupňová cesta:
1.    Hathajóga – tělesná cvičení
2.    Pranajáma – dechová cvičení (např. kapalabáti nebo udrána bandha)                                 3.    Jama – sebeovládání,  obsahuje: ahimsa – neubližování sobě ani druhým, satja – pravda,  pravdivost hlavně před sebou samým, svým svědomím, astéja – nekradení, v jemnější  formě například nekradení myšlenek, brahmačarija – čistý způsob života, někdy překládán jako celibát, aparigraha – nehromadění, nelpění.
4.     Nijama – doporučení, obsahuje: sauča – vnitřní čistota, vyhledávání moudrých lidí a učení se od nich, santóša – vnitřní spokojenost za každých okolností, což je opravdu  velmi těžké!, tapas – sebeovládání, sebekázeň, trpělivost, svadhjája – studium knih a všeho, co může náš život pozvednout, išvarapranidhana – oddanost Pravdě, dostavuje se po nasbírání více zkušeností.
5.     Pratjahára – vědomé obrácení smyslů ven a dovnitř, například při relaxaci,kdy obnovujeme vnitřní sílu a násobíme svůj životní potenciál a energii.
6.     Dháraná – koncentrace, soustředění myšlenek a energie na jediný objekt. Velmi dobře ji znají vrcholoví sportovci, chirurgové a vědci. V józe se používá technika  koncentrace na bod, plamen svíčky, na mantru nebo fotografii duchovního učitele. Skrze tuto technikou se zvyšují  vnitřní schopnosti a síla.
7.     Dhjána – meditace. Při meditaci ustávají představy a postupně i myšlenky, ale to se většinou děje  až po dlouhém tréninku. Lze zažít blaženost čistého Bytí, které není omezeno jakýmkoliv strachem a individuálním egem.
8.     Samadhi – úplné dokonalé uskutečnění, zažití Pravdy. Ten kdo hledá a praktikuje, nachází  vědění, které se dohromady  s ním stává Jednotou. Těžko lze tento stav vyjádřit slovy, ale nejvíce se k tomu blíží slova Světlo, Bytí, Blaženost. Rozlišuje se dočasné a trvalé samadhi. Troufám si tvrdit, že dočasné samadhi zažil alespoň jednou každý z nás, například při první lásce, při krásném výhledu do krajiny, při prožitku krásné hudby, při splnění našeho velkého přání, při skutečně vzájemně odevzdaném milování muže a ženy nebo  při narození dítěte. Je to stav, kdy se nám na okamžik zastavilo myšlení, protože silné přání bylo splněno a vzniklo vakuum – NICNECHTĚNÍ – a zazářilo to, z čeho je stvořen celý vesmír. Existuje taky trvalé samadhi, kterého zatím vědomě dosahuje jen malé procento lidí. Je to proto, že dosažení představuje neustálou práci na sobě a taky milost Vyšších sil. Ale díky těmto odvážným bytostem můžeme vděčit za světlo naděje, které přinášejí do našich životů.

Mezi významné rádžajogíny patří:  Jesudian, Andre van Lysebeth, Gejza Timčák, Osho – Hořčičné semínko, Sútra srdce.

Mějme na paměti, že tyto čtyři cesty nelze od sebe příliš oddělit. Každý z nás prošel nebo  neustále prochází všemi čtyřmi druhy těchto cest, ať už je nazýváme jakkoliv. Měli bychom se však snažit víc pochopit poslední dvě cesty, které dodávají mysli tolik potřebné znalosti, rozhled a moudrost.

A ještě několik typů pro inspiraci:

filmy USA – Bělásek, Hráči se smrtí, Duch, Jak přicházejí sny, Franco Zifirelli – Bratr Slunce, sestra Luna, Baraka, Kundum, Sedm let v Tibetu, Malý Buddha,

knihy: Richard Bach – Racek, Iluze, Most přes navždy, Elizabeth Haich – Zasvěcení, Dethlefsen – Nemoc jako cesta, Luise Hay – Miluj svůj život, Jutta Mattausch – Velká vlna, Linda Johnsenová – Dcery Bohyně, Paolo Coelho – Alchymista, Eduard Tomáš – 999 otázek a odpovědí, Mystické příběhy, Milarepa, Míla Tomášová – Za čas a prostor, Setkání, Lama Ole Nydahl  – Buddha a láska, Sogjal Rinpočhe – Tibetská kniha o životě a smrti, Nisargadata Maharadž – Konečná medicína, H. Púndža – Procitni a chechtej se. Aštavakragíta – staroindická filozofická báseň

Pro časopis Kukátko Monika Poláchová
Monika Poláchová je lektorkou VINYASA JÓGY. Cílem cvičení Vinyasy jógy je zejména upevnit zdraví, předejít bolestem zad, kompenzovat sedavý způsob života, zlepšit kondici a náladu.  Lekce sestává z pozdravů slunci prokládaných sérií  základních pozic. Jednotlivé lekce se vzájemně liší, někdy je zařazeno více pozic torzních a  předklonových, jindy je více asán protahujících nohy nebo posilujících záda. Na úvod lekce je vždy zařazen nácvik dýchání, protože práce s dechem je základem a jedním z hlavních nástrojů učení jógy- pomáhá soustředění, vede pohyb, zklidňuje i osvěžuje tělo a udržuje mysl bdělou a přitom odpočinutou. Na závěr lekce je zařazována relaxace. Zahájit cvičení jógy je možno kdykoliv během roku, lekce jsou otevřené. S sebou je vhodná, ale nikoli nutná vlastní neklouzavá podložka a ručník. V chladném počasí je dobré mít na závěrečnou relaxaci něco teplého na sebe.